Autor a kontext
1. Karel Čapek
Karel Čapek (1890–1938) byl český prozaik, dramatik, novinář a překladatel. Narodil se v Malých Svatoňovicích, vystudoval filozofii a pracoval v Lidových novinách. Působil také jako dramaturg Vinohradského divadla. Ve svých knihách i novinových článcích se zabýval tím, jak lidé zacházejí s mocí a jakou odpovědnost mají za své jednání.
S bratrem Josefem Čapkem, spisovatelem a malířem, pořádal páteční setkání osobností kulturního a veřejného života. Těmto lidem se říkalo pátečníci. Patřil k nim i prezident T. G. Masaryk, jehož život a názory Karel Čapek zachytil v Hovorech s T. G. Masarykem. Čapek hájil demokracii, svobodu a lidskou důstojnost a odmítal nacismus. Zemřel v prosinci 1938, ještě před vypuknutím druhé světové války.

Čapek spojoval literaturu s veřejnou obhajobou demokracie a lidskosti. V Bílé nemoci postavil proti sobě lékaře, který chce zachraňovat životy, a vládce, který je ochoten obětovat lidi válce. Portrét pochází z doby nejpozději roku 1938.
2. Další díla Karla Čapka
- R.U.R. (1920, jevištní uvedení 1921) – drama o uměle vytvořených robotech, které lidé využívají jako pracovní sílu. Roboti se vzbouří a vyhubí téměř celé lidstvo. Slovo robot navrhl Josef Čapek a Karel ho použil v této hře.
- Válka s mloky (1936) – satirický román, v němž lidé využívají inteligentní mloky jako levné pracovníky a vyzbrojují je. Kvůli zisku tak sami pomáhají vytvořit sílu, která je nakonec ohrozí.
a dalších 11 kapitol rozboru
Co ještě napsal Karel Čapek?
Rozbor ukázky
Karel Čapek: Bílá nemoc
Odkud je ukázka?
Přečti si úryvek a vyber, z jaké části díla je.
Ukázka s řešením
Karel Čapek: Bílá nemoc
DRUHÝ MALOMOCNÝ: Žádný mor, malomocenství. Při moru bys, člověče[1], zčernal, ale při malomocenství jsi bílý jako – no, jako křída[3]. […] DRUHÝ MALOMOCNÝ: Copak ty, ty jsi sám; ale když se člověka štítí vlastní žena a děti – Chudáci, jak mají se mnou vydržet! A ženě se teď udělala bílá skvrna na prsu – Vedle nás bydlí čalouník, a ten naříká ve dne v noci, ve dne v noci[4] – TŘETÍ MALOMOCNÝ: Ježíši – Ježíši – Ježíši… PRVNÍ MALOMOCNÝ: Kuš[2]! Kdo to má pořád poslouchat[5], ty malomocný!
Zařazení: Začátek. Rozhovor je v úvodním obrazu I. jednání. Nemocní popisují svou chorobu a odmítání blízkými. Galén ještě nevstoupil a jeho lék zatím nebyl představen. Jde o začátek celé hry.
- Oslovení: „člověče“ — Slovem člověče se druhý nemocný přímo obrací ke svému společníkovi. Také závěrečné ty malomocný oslovuje přítomného člověka, ale tentokrát útočně. Modlitební oslovení Ježíši se obrací k Bohu.
- Expresivní výraz: „Kuš“ —
- Přirovnání: „bílý jako – no, jako křída“ —
- Epizeuxis: „ve dne v noci, ve dne v noci“ —
- Řečnická otázka: „Kdo to má pořád poslouchat“ —












