Rozbor
1. Karel Jaromír Erben
Karel Jaromír Erben (1811–1870) byl český básník, historik, archivář, překladatel a sběratel lidové slovesnosti. Narodil se v Miletíně, studoval v Hradci Králové a v Praze. Od roku 1851 působil jako archivář města Prahy. Zajímal se o staré písemnosti i o písně, pohádky, pověsti a zvyky předávané mezi lidmi.
Kytice je Erbenova básnická sbírka. Stejný název má také její úvodní báseň. Sbírku tvoří samostatné texty, které Erben spojil opakujícími se tématy a promyšleným uspořádáním. Lidové náměty přetvořil ve vlastní básnické příběhy s úsporným jazykem, výrazným rytmem a napjatými rozhovory.
První vydání vyšlo roku 1853 jako Kytice z pověstí národních a mělo dvanáct básní. Ve vydání z roku 1861 přibyla Lilie. Dnešní běžně čtený soubor třinácti básní se tedy liší od prvního vydání. Jednotlivé básně vznikaly a byly upravovány postupně, některé vyšly v časopisech ještě před sestavením knihy.

Portrét vznikl roku 1873, tři roky po Erbenově smrti. Připomíná básníka a sběratele lidové slovesnosti, z níž vycházejí příběhy Kytice.
2. Další Erbenova tvorba
Velkou část Erbenovy práce tvořilo shromažďování a vydávání lidové slovesnosti. U těchto knih je podstatná jeho sběratelská, pořadatelská a vypravěčská práce: jednotlivé písně a pohádkové náměty nevymyslel od začátku sám.
- Písně národní v Čechách (1842–1845) – třísvazkový soubor lidových písní ze sběrů Erbena i jeho spolupracovníků.
- Prostonárodní české písně a říkadla (1864) – rozšířené zpracování písňového materiálu, uspořádané podle lidského života, ročních dob a povolání. Navazuje na Písně národní v Čechách.
a dalších 18 kapitol rozboru
Co ještě napsal Erben?
Rozbor ukázky
Karel Jaromír Erben: Kytice
Odkud je ukázka?
Ve které části básně Polednice je ukázka?
Ukázka s řešením
Karel Jaromír Erben: Kytice
Pojď si proň, ty Polednice[1], pojď, vem si ho zlostníka[2]!“ – A hle[3], tu kdos u světnice dvéře zlehka odmyká. […] Ke stolu se plíží tiše Polednice jako stín[4]: matka hrůzou sotva dýše, dítě chopíc[5] na svůj klín. A vinouc je, zpět pohlíží – běda, běda[6] dítěti! Polednice blíž se plíží, blíž – a již je vzápětí.
Zařazení: Střed. Ukázka je ze středu básně Polednice. Matka nejprve přivolá Polednici a po jejím příchodu před ní dítě chrání. Teprve po ukázce matka omdlí a otec najde dítě mrtvé.
- Oslovení: „ty Polednice“ — Matka se slovy „ty Polednice“ obrací přímo k bytosti a přivolává ji, aby si přišla pro dítě.
- Expresivní pojmenování: „zlostníka“ —
- Citoslovce: „hle“ —
- Přirovnání: „Ke stolu se plíží tiše Polednice jako stín“ —
- Přechodník: „chopíc“ —
- Epizeuxis: „běda, běda“ —









