Rozbor
1. Viktor Dyk a vznik Krysaře
Viktor Dyk (1877–1931) byl český básník, prozaik, dramatik, novinář a politik. Vystudoval práva, věnoval se však hlavně literatuře a veřejnému životu. Za první světové války se zapojil do odporu proti Rakousku-Uhersku a byl vězněn. Po vzniku Československa působil jako poslanec a senátor.
V jeho tvorbě se často střetává velký sen s omezenou skutečností. Postava touží po lásce, svobodě nebo spravedlnosti, ale naráží na vlastní slabost i na okolí. V Krysaři tento střet prožívá osamělý poutník, který má neobyčejnou moc, ale nedokáže si uchovat lásku Agnes.
Krysaře dokončil roku 1911. V letech 1911–1912 vycházel v časopise Lumír jako Pravdivý příběh o Krysaři. Knižně vyšel pod názvem Krysař roku 1915. Vznikl tedy před první světovou válkou, přestože první knižní vydání pochází z válečné doby.
Dyk vyšel z německé pověsti o krysaři z města Hameln. Její stručný příběh rozšířil o vztah krysaře a Agnes, rybáře Seppa Jörgena i úvahy o tom, zda lze uniknout z nešťastného života do vysněného světa.

Viktor Dyk (1877–1931), autor Krysaře, na portrétu zveřejněném roku 1927. Vedle prózy psal také poezii a dramata a působil jako publicista a politik.
2. Další Dykova díla
- Milá sedmi loupežníků (1906) – lyrickoepická básnická skladba o dívce, která žije se skupinou loupežníků. Lásku a žárlivost vystřídá zrada a násilný konec.
- Zmoudření dona Quijota (1913) – drama, ve kterém don Quijote přijme pohled svého okolí a ztratí své ideály. Po ztrátě snů umírá. Dyk vychází z hrdiny románu Miguela de Cervantese.
a dalších 11 kapitol rozboru
Co ještě napsal Viktor Dyk?
Rozbor ukázky
Viktor Dyk: Krysař
Odkud je ukázka?
Přečti si úryvek a vyber, z jaké části díla je.
Ukázka s řešením
Viktor Dyk: Krysař
Zpěv unavil matku. Agnes pokračovala sama v písni jí začaté. Sedmihradská země, krásná jako hřích.[1] Lesy hučí temně, nepřehluší smích. Je to země jasu, je to jiný svět.[2] Zpívá moře klasů[3], šeptá květu květ.[4] Umí srdce zhojit čarokrásným snem. Dej nám, bože, dojít v sedmihradskou zem![5]
Zařazení: Konec. Úryvek je v XIX. kapitole, v závěrečné části novely. Agnes čeká Kristiánovo dítě a je zoufalá. Matka jí zpívá o sedmihradské zemi a Agnes pokračuje sama. Její odchod a zkáza Hammeln následují v posledních kapitolách.
- Přirovnání: „Sedmihradská země, krásná jako hřích.“ —
- Anafora: „Je to země jasu, je to jiný svět.“ —
- Metafora: „moře klasů“ —
- Personifikace: „šeptá květu květ.“ — Květ šeptá jinému květu, jako by uměl lidskou řeč. Stejně tak obilné pole v předchozím verši zpívá. Květům a obilí jsou přisouzeny lidské schopnosti a vysněná příroda tím působí živě.
- Apostrofa: „Dej nám, bože, dojít v sedmihradskou zem!“ —









