Rozbor
1. Alois a Vilém Mrštíkové
Maryšu napsali bratři Alois a Vilém Mrštíkové. Alois Mrštík (1861–1925) byl prozaik a učitel, který důvěrně poznal život jihomoravských vesnic. Působil také v Těšanech a později v Divákách, kde se stal správcem školy. Ve svých prózách zachycoval venkovské lidi, jejich práci, zvyky i vztahy.
Vilém Mrštík (1863–1912) byl prozaik, dramatik, kritik a překladatel. Zajímal se o ruský realismus a francouzský naturalismus, v literatuře prosazoval pozorování skutečného života a psychologii postav. Vedle venkovského prostředí psal také o mladých lidech, městě a jeho vlivu na člověka.
Bratři spojili znalost moravské vesnice s dramatickým zachycením vypjatých vztahů. Maryša vyšla tiskem a měla premiéru v Národním divadle roku 1894.

Alois Mrštík na portrétu zveřejněném v roce 1903. Maryšu napsal společně s mladším bratrem Vilémem.

Vilém Mrštík na fotografii zveřejněné v roce 1897. Vedle společné Maryši je známý také románem Pohádka máje.
2. Literárně-historický kontext
Maryša patří do české literatury konce 19. století a k realistickému dramatu. Realismus se snaží zachytit věrohodné prostředí, společenské vztahy a příčiny lidského jednání. Vesnice tu není klidným ideálním domovem: rozhoduje v ní majetek, pověst rodiny a nerovné postavení mužů a žen.
Rodiče hlavní postavy Maryši posuzují její sňatek jako zajištění dcery a rodiny. Její láska k chudému mladíkovi Franckovi má v jejich rozhodování menší váhu než hospodářství mlynáře Vávry. Důraz na násilí, tělesné utrpení a tlak prostředí přibližuje některé situace naturalismu, který ukazuje i kruté stránky života. Základním zařazením hry zůstává realismus.
K významným autorům českého realismu patří také Gabriela Preissová, autorka vesnických dramat Gazdina roba a Její pastorkyňa. I v nich soukromé vztahy ovlivňují společenské předsudky a postavení žen. Karel Václav Rais napsal romány Zapadlí vlastenci a Kalibův zločin. V jeho tvorbě má důležité místo život venkovských lidí a jejich vztahy.
3. Další díla bratří Mrštíků
Bratři psali společně i samostatně. U následujících děl je proto důležité odlišit autorství:
- Dobré duše (1893), Alois Mrštík – povídky a črty z moravského venkovského života. Alois zachycuje výrazné vesnické postavy a jejich prostředí.
- Rok na vsi (1903–1904), Alois a Vilém Mrštíkové – rozsáhlá kronika moravské dědiny Habrůvky. Sleduje život vesnice v koloběhu roku. Hlavním autorem textu byl Alois.
a dalších 10 kapitol rozboru
Co ještě napsal Alois Mrštík?
Rozbor ukázky
Alois a Vilém Mrštíkové: Maryša
Odkud je ukázka?
Přečti si úryvek a vyber, z jaké části díla je.
Ukázka s řešením
Alois a Vilém Mrštíkové: Maryša
VÁVRA (vzestoupí se stolu): A ty jedna. Tak se odpovídá?[4] Tak se mluví k mužovi? Dobrá. (Jde ke dveřím komůrky, pootevře je a volá.) Rozáro[5]! (Vrátí se k ženě.) Je vopatrné jako schoř, chytré jako kocór[1], ale šak v té pasti[2] nebyl naposled! – Jak jé dopadnu, zastřelím jé jako zvěř a tebe, běhno[6], tebe dočubám – tak ti dočubám, až z tebe hříšnó dušu vypráskám[3]. –
Zařazení: Konec. Vávra se po Franckově návštěvě vyptává Maryši a přechází k výhrůžkám. Ukázka pochází ze čtvrtého z pěti jednání, po sňatku i dvouleté časové mezeře, krátce před střelbou na Francka a závěrečnou otravou. Patří proto ke konci hry.
- Přirovnání: „chytré jako kocór“ —
- Metafora: „v té pasti“ —
- Hyperbola: „až z tebe hříšnó dušu vypráskám“ —
- Řečnická otázka: „Tak se odpovídá?“ —
- Oslovení: „Rozáro“ — Vávra přivolává děvečku slovem „Rozáro“. Hrubým „běhno“ se přímo obrací na Maryšu. K ní míří také výčitka „ty jedna“ na začátku promluvy.
- Expresivní výraz: „běhno“ —









