Rozbor
1. Oscar Wilde a viktoriánská společnost
Oscar Wilde (1854–1900) byl irský spisovatel, dramatik a básník, který psal anglicky a působil především v Londýně. Narodil se v Dublinu, studoval také na Oxfordské univerzitě. Prosadil se výrazným vystupováním, vtipnými výroky a obhajobou krásy v umění i každodenním životě.
Patřil k představitelům esteticismu. Tento směr zdůrazňoval hodnotu krásy a odmítal požadavek, aby každé umělecké dílo především poučovalo o správné morálce. Wilde si přitom v komediích všímal pokrytectví společnosti, která přísně posuzovala pověst člověka, ale vlastní předsudky přehlížela.
Obraz Doriana Graye je jeho jediný román. Poprvé vyšel roku 1890 v časopise Lippincott’s Monthly Magazine. Roku 1891 Wilde vydal rozšířenou knižní verzi s předmluvou a dvaceti kapitolami. Právě k této verzi se vztahuje tento zápis.
Roku 1895 byl Wilde odsouzen ke dvěma letům vězení za sexuální vztahy s muži, které tehdejší britské právo trestalo. Po propuštění žil převážně ve Francii a zemřel v Paříži.

Oscar Wilde prosazoval krásu a uměleckou svobodu. Výrazným oblečením i vystupováním se sám stal známou osobností své doby.
2. Další díla Oscara Wilda
- Jak je důležité míti Filipa (1895) – konverzační komedie. Jack a Algernon používají falešné identity a jméno Ernest, které okouzluje jejich vyvolené. Vtip stojí na záměnách, slovních hříčkách a převracení společenských pravidel.
- Ideální manžel (1895) – politika Roberta Chilterna ohrožuje vydírání kvůli nečestnému jednání z mládí. Jeho žena se musí vyrovnat s tím, že obdivovaný manžel není bezchybný.
a dalších 11 kapitol rozboru
Co ještě napsal Oscar Wilde?
Rozbor ukázky
Oscar Wilde: Obraz Doriana Graye
Odkud je ukázka?
Přečti si úryvek a vyber, z jaké části díla je.
Ukázka s řešením
Oscar Wilde: Obraz Doriana Graye
Hallward zbledl a popadl jej za ruku. »Doriane![2] Doriane![1]« volal, »nemluv tak. Neměl jsem nikdy přítele jako tebe a nikdy nebudu mít jiného. Nežárlíš přece na hmotu, co? — ty, který jsi krásnější všeho!« »Žárlím na vše, čeho krása neumírá. Žárlím na portrét, kterým jsi mne vymaloval.[3] Proč má podržeti, co já musím ztratit? Každá chvíle, která míjí, ubírá mi něčeho a přidává něco jemu. Oh[5], kéž by tomu bylo naopak! Kdyby ten obraz mohl se měniti a já mohl zůstati vždy tím, čím jsem nyní! Proč jen jsi jej maloval? Bude se mi jednou posmívati, — posmívati strašně![4]«
Zařazení: Začátek. Ukázka je ze začátku románu, z druhé z dvaceti kapitol. Basil právě dokončil Dorianův portrét a Dorian se pod Henryho vlivem začíná bát stárnutí. Závidí obrazu, že si uchová mládí. Příběh se Sibylou i skutečné změny portrétu teprve přijdou.
- Epizeuxis: „Doriane! Doriane!“ —
- Oslovení: „Doriane!“ — Basil se jménem obrací přímo k Dorianovi. Pátý pád jména ukazuje adresáta naléhavé výzvy.
- Anafora: „Žárlím na vše, čeho krása neumírá. Žárlím na portrét, kterým jsi mne vymaloval.“ —
- Personifikace: „Bude se mi jednou posmívati, — posmívati strašně!“ —
- Citoslovce: „Oh“ —









