Autor a kontext
1. Jan Neruda
Jan Neruda (1834–1891) byl český básník, prozaik a novinář. Vyrůstal na pražské Malé Straně, jejíž obyvatele a prostředí později zachytil v Povídkách malostranských. Z vlastní zkušenosti znal také chudobu a rozdíly mezi bohatými a chudými.
Patřil k májovcům, spisovatelům spojeným s almanachem Máj z roku 1858. Pracoval v Národních listech, kde psal například fejetony. Fejeton je kratší novinový text, který osobitě a často vtipně komentuje běžné události. Nerudův zájem o každodenní život se promítl i do jeho povídek.

Portrét Jana Nerudy. Spisovatel vyrůstal na Malé Straně a v Povídkách malostranských se vrátil k jejím obyvatelům.
2. Další Nerudova díla
- Písně kosmické – básnická sbírka, která spojuje pohled do vesmíru s otázkami lidského života a možností poznání.
- Balady a romance – básnická sbírka, v níž Neruda osobitě zpracovává biblické, historické i lidové náměty.
a dalších 19 kapitol rozboru
Co ještě napsal Jan Neruda?
Rozbor ukázky
Jan Neruda: Povídky malostranské
Odkud je ukázka?
Z jaké části povídky Hastrman je ukázka?
Ukázka s řešením
Jan Neruda: Povídky malostranské
„Mysleli jste snad,“ šeptal zas stařec monotónně a s namáháním, „že jsem bohat, a já vskutku –[2]“ „Strýčku[1],“ pravil pan Šajvl hlasem pevným, ale přitom měkkým a uchopil starcovu ruku, „copak nejsme vámi bohati?[3] Moje děti by neměly dědečka, moje žena by byla bez otce, kdybychom neměli vás. Vždyť vidíte, jak jsme kolem vás šťastni, vy jste naším požehnáním v domě –“ Náhle přistoupil stařec zas až k samému oknu. Ústa se mu zachvěla, v oku cítil nevýslovný tlak. Pohlídl ven. Neviděl nic určitého, vše se třpytilo jakoby rozpuštěný démant[4], vše se vlnilo – až k samému oknu – až do jeho oka – moře – moře[5]!
Zařazení: Konec. Úryvek je ze závěru povídky Hastrman. Pan Šajvl ujišťuje pana Rybáře, že si ho rodina váží i bez bohatství. Následuje už jen krátká závěrečná věta vypravěče.
- Oslovení: „Strýčku“ — Pan Šajvl oslovuje pana Rybáře slovem „Strýčku“.
- Nedokončená výpověď (apoziopeze): „že jsem bohat, a já vskutku –“ —
- Řečnická otázka: „copak nejsme vámi bohati?“ —
- Přirovnání: „vše se třpytilo jakoby rozpuštěný démant“ —
- Epizeuxis: „moře – moře“ —









