Autor a kontext
1. Eduard Petiška
Eduard Petiška (1924–1987) byl český básník, prozaik a překladatel. Psal pro dospělé i pro děti a mládež. Narodil se v Praze, zemřel v Mariánských Lázních. Významnou část jeho tvorby tvoří srozumitelná autorská převyprávění příběhů různých kultur.
V padesátých letech měl omezené možnosti vydávat tvorbu pro dospělé a více se věnoval dětskému čtenáři. Staré řecké báje a pověsti poprvé vyšly roku 1958. Petiška převzal starověkou látku, vybral a propojil jednotlivé příběhy a vyprávěl je moderní češtinou. Je tedy českým autorem převyprávění, nikoli starověkým tvůrcem původních mýtů.
2. Další díla
- Birlibán – Pohádková kniha pro děti.
- Jak krtek ke kalhotkám přišel – Vyprávění o krtkovi a cestě k vytouženým kalhotkám.
a dalších 16 kapitol rozboru
Co ještě napsal Eduard Petiška?
Cvičný rozbor
Staré řecké báje a pověsti
Cvičný text PochopTo · není citací knihy
Najdi jazykové prostředky
Samostatná cvičná scéna o plavbě a odvaze. Nejde o příběh ze sbírky Eduarda Petišky.
Kde je oslovení? Klikni na zvýrazněný úsek.
Ukázka s řešením
Cvičný text PochopTo · není citací knihy · Staré řecké báje a pověsti
Před přístavem se zvedly vlny a malá loď se na nich houpala jako list[1]. Vítr se hněval[2] a rval plachtu z provazů. Mladý rybář se přesto nechtěl vrátit. „Bratře[4], na břehu na nás čeká matka,[3]“ řekl starší z obou mužů. „Nemusíme kvůli pár rybám riskovat život.“ Mladík pustil veslo a podíval se k pobřeží. Ještě ráno sliboval, že přiveze největší úlovek v přístavu. Teď mu stačilo, když na obzoru zahlédl střechu jejich domu.
- Přirovnání: „malá loď se na nich houpala jako list“ —
- Personifikace: „Vítr se hněval“ —
- Přímá řeč: „Bratře, na břehu na nás čeká matka,“ —
- Oslovení: „Bratře“ — Starší muž se slovem „Bratře“ přímo obrací na mladšího. Připomíná mu jejich rodinný vztah a snaží se ho přimět k návratu.









