Rozbor
1. Fjodor Michajlovič Dostojevskij
Fjodor Michajlovič Dostojevskij (1821–1881) byl ruský prozaik a novinář. Patří k významným představitelům ruského realismu a psychologického románu. Zajímají ho lidé v krajních situacích: jejich vina, svědomí, víra a pokusy ospravedlnit vlastní jednání.
Roku 1849 byl zatčen kvůli účasti v Petraševského kroužku, kde se diskutovalo o společenských změnách. Po odsouzení k smrti zažil předstíranou popravu. Změnu trestu mu oznámili až na popravišti. Následovaly čtyři roky nucených prací na Sibiři. Zkušenost s vězením a lidmi odsouzenými za různé zločiny se promítla do jeho tvorby.
Zločin a trest vznikal v letech 1865–1866 a roku 1866 vycházel časopisecky. Román spojuje konkrétní bídu Petrohradu s otázkou, zda člověk smí kvůli domněle velkému cíli obětovat život druhého. Raskolnikovova teorie je názorem postavy, jehož důsledky román zkoumá.

Vasilij Perov namaloval spisovatele roku 1872. Zločin a trest vycházel už v roce 1866.
2. Další Dostojevského díla
- Idiot – román o dobrotivém knížeti Myškinovi, jehož upřímnost a soucit narážejí na žárlivost, zištnost a násilí okolí.
- Bratři Karamazovi – román o rodinném konfliktu, vraždě otce a otázkách viny, svobody a víry.
a dalších 12 kapitol rozboru
Co ještě napsal Dostojevskij?
Rozbor ukázky
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Zločin a trest
Odkud je ukázka?
Přečti si úryvek a vyber, z jaké části díla je.
Ukázka s řešením
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Zločin a trest
„Proč nesloužím, ctěný pane[2],“[1] ujal se slova Marmeladov, obraceje[4] se výhradně k Raskolnikovu, jakoby tento položil mu otázku, — „proč nesloužím? Ale což mne snad srdce nebolí proto, že se marně vláčím. Když p. Lebezjatnikov před měsícem manželku moji vlastnoručně zbil, kdežto já ležel podnapilý, netrpěl jsem snad?[5] Dovolte, mladý člověče, naskytlo se vám ... hm[3] ... nu třeba vypůjčovati si peníze beznadějně?“ „Naskytlo ... to jest, jak to beznadějně?“
Zařazení: Začátek. Raskolnikov se v krčmě poprvé seznamuje s Marmeladovem. Bývalý úředník mu vypráví o vlastní nouzi a rodině. Poté ho Raskolnikov doprovodí domů. Ukázka je v druhé kapitole první části, před vraždami, tedy na začátku celého románu.
- Přímá řeč: „„Proč nesloužím, ctěný pane,““ —
- Oslovení: „ctěný pane“ — Marmeladov oslovuje Raskolnikova jako ctěného pána a mladého člověka. Snaží se získat jeho pozornost a přimět ho, aby mu naslouchal. Oba výrazy jsou v pátém pádě.
- Citoslovce: „hm“ —
- Přechodník: „obraceje“ —
- Řečnická otázka: „Když p. Lebezjatnikov před měsícem manželku moji vlastnoručně zbil, kdežto já ležel podnapilý, netrpěl jsem snad?“ —









